Seriál BN – ZOK upravuje činnost společností i družstev – 14. díl

Hlavní stránka / Legislativa / Seriál BN – ZOK upravuje činnost společností i družstev – 14. díl

19.8.2014

Seriál BN – ZOK upravuje činnost společností i družstev – 14. díl PRAHA – Ve 14. díle seriálu, který se věnuje právní úpravě zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (dále jako „ZOK“ nebo „zákon o obchodních korporacích“), se budeme opět věnovat právní úpravě společnosti s ručením omezeným. Tentokrát se zaměříme na úpravu příplatkové povinnosti a začneme s výkladem týkajícím se valné hromady.

Příplatkovou povinnost, tj. povinnost společníka poskytnout peněžitý příplatek mimo základní kapitál, lze shodně s úpravou obsaženou v zákoně č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ObchZ“), uložit jen usnesením valné hromady, pokud to připouští společenská smlouva. Nově však není celková výše příplatku omezena zákonem, je však třeba maximální výši stanovit ve společenské smlouvě. Zákon o obchodních korporacích zavádí možnost společníka, kterému byla uložena příplatková povinnost, se kterou nesouhlasí, ze společnosti vystoupit. Podmínkou je, že společník splnil svou vkladovou povinnost, nehlasoval pro příplatkovou povinnost a oznámil písemně společnosti své vystoupení, a to do 1 měsíce ode dne konání valné hromady o příplatkové povinnosti (příp. kdy mu bylo rozhodnutí oznámeno). Společník může disponovat i s více podíly, proto se výše uvedené může vztahovat i jen na některý z jeho podílů. Je třeba upozornit, že tato úprava vystoupení je dispozitivní, a je možné její aplikaci i zcela vyloučit.
 
Diskutuje se o formě plné moci nutné k účasti na valné hromadě
 
Nejvyšším orgánem společnosti s ručením omezeným je valná hromada. Společníci se jejího jednání mohou účastnit osobně nebo v zastoupení. Pro plnou moc zákon o obchodních korporacích vyžaduje písemnou formu. V současné době však probíhá odborná diskuse o formě plné moci v případě, že je udělena k účasti na valné hromadě, o jejímž průběhu či rozhodnutí se pořizuje notářský zápis. Podle ust. § 441 odst. 2 věta třetí zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, musí být plná moc vždy udělena v té formě, která se vyžaduje pro právní jednání, které má být v zastoupení učiněno. Vyvstává tedy otázka, zda se toto pravidlo uplatní i v případě plné moci pro účast na valné hromadě. K této problematice se vyjádřila i Expertní skupina Komise pro aplikaci nové civilní legislativy při Ministerstvu spravedlnosti, která shledává, že forma notářského zápisu v tomto případě není nutná, neboť pro samotné právní jednání, tedy hlasování, není zákonem vyžadovaná zvláštní forma a ZOK obsahuje speciální úpravu zastoupení, která vyžaduje pouze písemnou formu a počet možných zastoupení (viz níže). Vzhledem k praxi mnohých notářských kanceláří se nicméně prozatím jeví jako nutné formu notářského zápisu dodržovat. Plná moc může být udělena jak pro zastoupení na jedné valné hromadě, tak na více valných hromadách, nově však vždy musí z plné moci jasně vyplývat, o který z těchto případů se jedná.
 
Jeden hlas za korunu vkladu
 
Pokud společenská smlouva neurčí jiná pravidla, má každý společník při hlasování na valné hromadě jeden hlas na každou 1,- Kč svého vkladu. Na valné hromadě musí být přítomní společníci, kteří mají alespoň polovinu všech hlasů, jinak nebude usnášeníschopná. K přijetí rozhodnutí valné hromady je potom třeba nadpoloviční většina hlasů všech přítomných společníků. Společenská smlouva může stanovit i jiná kvóra (počty potřebných hlasů pro usnášeníschopnost i přijetí rozhodnutí). Nicméně je rovněž třeba dodržet zákonný požadavek, aby některá rozhodnutí byla schválena tzv. kvalifikovanou dvoutřetinovou většinou (viz ust. § 171 ZOK). Společníkovi, který nebyl přítomný na jednání valné hromady, dává ZOK možnost vykonat své hlasovací právo i dodatečně, po ukončení valné hromady. Společník tak musí učinit písemně, a to nejpozději do 7 dnů ode dne konání valné hromady. Potom platí, že byl na valné hromadě přítomen. Pokud si společníci tento postup nepřejí, je třeba, aby jej společenskou smlouvou vyloučili. Úprava rozhodování per rollam (tj. rozhodování mimo valnou hromadu) v novém zákoně o obchodních korporacích v zásadě koresponduje s úpravou v ObchZ. Nově však v případě, že má mít cílové rozhodnutí formu notářského zápisu, není pro vyjádření společníka vyžadováno rovněž notářské ověření, nýbrž postačí úředně ověřený podpis.
 
Novinkou je kumulativní hlasování
 
Novým nástrojem, který zákon o obchodních korporacích přináší při volbě členů orgánů společnosti, je kumulativní hlasování. Uplatnění najde především ve společnostech s menšinovými společníky, kteří při „klasickém“ hlasování o obsazení orgánů společnosti, nemají fakticky možnost svými hlasy volbu většinového společníka zvrátit. Podstata kumulativního hlasování spočívá v tom, že dojde ke znásobení hlasů společníků tak, že se počet hlasů každého společníka vynásobí počtem volených míst v daném orgánu. S takto určeným počtem hlasů pak může společník libovolně nakládat. Může je rozdělit mezi jednotlivé kandidáty, ale zejména může použít všechny své hlasy pro volbu určité osoby a prosadit tak její zvolení. Člen orgánu, který byl zvolen kumulativním hlasováním, může být odvolán (neděje-li se tak pro závažné porušení jeho povinností) pouze se souhlasem většiny společníků, kteří ho zvolili, nebo jejich právních nástupců. Kumulativní hlasování se však uplatní pouze v případech, kdy tak určí společenská smlouva.
 
JUDr. Richard Gürlich, Ph.D.

Autor: Tomáš Johánek   |   Sekce: Legislativa | Novinky na webu   |   Tisk   |   Poslat článek známému

Diskuse

Zobrazit vše Zobrazit vybrané Vložit příspěvek


 Datum  

Anketa

Jaký je pro vás nejoblíbenější zdroj o nových rezidenčních projektech?

85% (40)

6% (3)

4% (2)

4% (2)


Přihlášení

RSS kanál  |  XML Sitemap  |  Mapa webu  |  - © 2018

2012 MEDIATO, Všechna práva vyhrazena. Bez souhlasu redakce je zakázáno publikovat jakékoli materiály z tohoto webu 

100.granit-sunrise.com.ua

www.steroid-pharm.com

https://optiontradingstrategies.net
Všechna práva vyhrazena © 2018