Osm z deseti mladých projektantů nedosáhne ani průměrné mzdy

Hlavní stránka / Novinky na webu / Osm z deseti mladých projektantů nedosáhne ani průměrné mzdy

18.3.2015

Osm z deseti mladých projektantů nedosáhne ani průměrné mzdy PRAHA - O technické školy v Česku není velký zájem. Možná za to mohou i platy, které absolventi stavebních oborů po náročném studiu dostávají. Časově náročná práce s velkou mírou odpovědnosti je špatně placená. Přibližně 85 procent mladých projektantů či architektů nedosáhne ani průměrné hrubé mzdy (25 179 korun). Vyplývá to z nejnovější Kvartální analýzy českého stavebnictví Q1/2015 zpracované analytickou společností CEEC Research ve spolupráci se SGCP, divize Weber.

„Podle nejnovější Kvartální analýzy českého stavebnictví Q1/2015 najde 40 procent vysokoškoláků po nástupu na výplatní pásce dokonce částku nižší než 20 tisíc korun hrubého, včetně bonusů a benefitů. Výplata dalších 45 procent zaměstnanců se pohybuje mezi 20 až 25 tisíci korunami,“ popisuje výsledky výzkumu Jiří Vacek, ředitel analytické společnosti CEEC Research. O něco málo lepší je situace v oblasti projektování inženýrských staveb. V tomto oboru dostane pětina nastupujících 25 až 30 tisíc korun. „Samozřejmě, že s ohledem na růst tržeb dochází k tlaku na růst mezd, nicméně s ohledem na cenovou úroveň na trhu projektových prací a nejistotu ohledně dalšího vývoje trhu nejsme schopni mzdy výrazně navyšovat,“ upozorňuje Petr Matyáš ze společnosti di5 architekti inženýři, s.r.o.

„Tlak na růst mezd není. Jako šéf ateliéru ani jako praktikující architekt z toho radost nemám. Odráží to dlouhodobě tristní situaci oboru, který je systematicky podfinancovaný. Jeho ekonomickým motorem je švarc systém, laciná práce stážistů a protekcionizmus při získávání zakázek. Přitom je to obor, který ve skutečnosti nese rozhodující díl odpovědnosti za kulturu společnosti i za udržitelný rozvoj. Jeho stav je však neudržitelný. Entusiasmus kreativních architektů, kteří výkonem svého povolání ekonomicky poškozují své rodiny, není možné zneužívat donekonečna,“ říká Michal Šourek, jednatel MS architekti s.r.o.
 
„Nízké ceny, a tím zapříčiněné nízké mzdy, se podepisují na rozsahu projektové dokumentace, se kterou jsme nucení pracovat. Fenomén nejnižší ceny se v projekčních pracích zásadně odrazí zejména u těch investičních záměrů, kde projekční práce jdou v soutěži za dodavatelem stavebních prací,“ doplňuje Robert Mikeš, Marketingový ředitel, divize Weber–Saint-Gobain Construction Products CZ a.s. „Smutné je, že nejen nadaní mladí, ale i zkušení technici odcházejí z finančních důvodů mimo obor. Společenská prestiž projektanta není velká, finančně málo zajímavá, perspektiva zlepšení nijak zářná. Tudíž zde jde o absolutně zmařenou investici státu do technické inteligence, kterou nepodporuje, ačkoliv jde o významnou součást motoru ekonomiky, kultury národa a základu konkurenceschopnosti,“ shrnuje Pavel Havlíček, generální ředitel SUDOP GROUP a.s. 
 
Teprve až pětiletá praxe zaručí nadpoloviční většině (57 procentům) absolventů příjem přesahující právě průměrnou hrubou mzdu (25 až 35 tisíc korun hrubého). Pokud majitelé projekční kanceláře nebo architektonického ateliéru přijímají zkušeného člověka, nemohou mu nabídnout o moc víc. Jen každý desátý (12 procent) dostane plat mezi 35 a 40 tisíci korunami. Tři lidé ze sta se dostanou nad tuto hranici. „V rámci několikaleté devastace stavebnictví v minulých letech se tento obor stal neatraktivním. Mnoho lidí z oboru odešlo, pro studenty není projektování perspektivní. Vychovat projektanta trvá roky, a tak se snažíme o udržení těch kvalitních. Tlak tu samozřejmě je, životní náklady rostou. Selektivně hledáme v mzdových požadavcích rovnováhu, byť to není lehké,“ říká Ivo Kovalík, ředitel společnosti Arch.Design s.r.o.
 
„Platy zkušených projektantů se mohou zdát vysoké. Desítky hodin přesčasů a obrovská technická odpovědnost, či buzerace a výhrůžky za „nedostatky“ v jedné části projektové dokumentace – výkazů výměr dodávek a prací, zaplacené nejsou. Problém je v nízkých honorářích za projektové práce a zároveň ve vzrůstajících nárocích na projekty. I v Česku se začíná mluvit o projektování v BIM, které vyžaduje nákladné investice jak do HW (programy umožňující projektování ve 3D), tak následné investice do SW. Ještě štěstí, že většina projektantů své povolání miluje a považuje je za poslání,“ doplňuje Jaroslav Kupr, ředitel ateliéru Praha, INTAR a.s. „Tato problematika souvisí i s hodinovými sazbami. Když si domů pozvu člověka na opravu kotle, zaplatím kolem tisícovky a pán je za zhruba 40 minut pryč; když si necháte na autě vyměnit olej, zaplatíte za otočení šroubu na vaně opět něco kolem tisícovky a nikdo se ani nepozastaví. Když však napíšu do výběrového řízení hodinovou sazbu za odborníka s třicetiletou praxí, který je svým autorizačním razítkem zodpovědný za stamilionové stavby, tak potom podle Honorářového řádu nebo dle Uniky nemám šanci uspět,“ popisuje problematiku Lukáš Hruboň, obchodní ředitel společnosti VALBEK.

Autor: Tomáš Johánek   |   Sekce: Stavba | Novinky na webu   |   Tisk   |   Poslat článek známému

Diskuse

Zobrazit vše Zobrazit vybrané Vložit příspěvek


 Datum  

Anketa

Jaký je pro vás nejoblíbenější zdroj o nových rezidenčních projektech?

85% (40)

6% (3)

4% (2)

4% (2)


Přihlášení

RSS kanál  |  XML Sitemap  |  Mapa webu  |  - © 2018

2012 MEDIATO, Všechna práva vyhrazena. Bez souhlasu redakce je zakázáno publikovat jakékoli materiály z tohoto webu 

teplostar.kiev.ua

https://monaliza.kiev.ua
Všechna práva vyhrazena © 2018