Seriál BN - ZOK upravuje činnost společností i družstev - 31. díl

Hlavní stránka / Novinky na webu / Seriál BN - ZOK upravuje činnost společností i družstev - 31. díl

23.1.2015

Seriál BN - ZOK upravuje činnost společností i družstev - 31. díl PRAHA – V tomto, již třicátém prvním dílu seriálu, který se věnuje právní úpravě zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (dále jako „ZOK“ nebo „zákon o obchodních korporacích“), dokončíme právní úpravu akciové společnosti, navážeme na předchozí výklad ustanovení týkající se změn výše základního kapitálu, konkrétně se zaměříme na ustanovení týkající se snížení základního kapitálu a likvidaci společnosti.

Stejně jako zvýšení základního kapitálu, se snížení základního kapitálu děje na základě usnesení valné hromady. Mění-li se v souvislosti se snížením základního kapitálu též hodnota majetku společnosti, jde o tzv. efektivní (konstitutivní) snížení základního kapitálu. Pokud se při tomto hodnota majetku nemění, jedná se o tzv. nominální (formální, deklaratorní) snížení základního kapitálu. Společnost musí při snížení základního kapitálu dodržovat minimální hranici základního kapitálu dva miliony korun nebo 80 tisíc eur pod sankcí zrušení společnosti. Zároveň nesmí být snížena dobytnost pohledávek věřitelů, vůči nimž má společnost při snižování základního kapitálu oznamovací povinnost. Spolu s oznámením je věřitelům zaslána výzva k přihlášení jejich pohledávek.
 
Důvody snížení základního kapitálu definuje zákon
 
Některé důvody snížení základního kapitálu jsou dány přímo zákonem, tj. například v případě, nezcizí-li společnost ve stanovené lhůtě vlastní akcie ve svém majetku. V těchto případech má společnost povinnost snížit základní kapitál a použije při tom pouze vlastní akcie, které má v majetku, a to tak, že je zničí nebo, v případě zaknihovaných akcií, zruší jejich evidenci. Jiné důvody pro snížení základního kapitálu lze nazvat důvody společnosti, které jsou zejména úhrada vzniklé ztráty, převod do některého fondu, upuštění od vymáhání nesplaceného emisního kursu, přebytek provozního kapitálu, který má být rozdělen mezi akcionáře apod. V těchto případech použije společnost také nejprve vlastní akcie, které má v majetku. Nemá-li společnost své vlastní akcie nebo jejich použití ke snížení základního kapitálu nepostačuje, sníží jmenovité hodnoty akcií, a to poměrně u všech akcií společnosti, nebo vezme akcie z oběhu, což může provést buď na základě losování, přičemž společnost vyplatí akcionářům za vylosované akcie úplatu přiměřenou jejich ceně, či veřejného návrhu smlouvy, anebo upustí od vydání akcií v rozsahu, v jaké jsou upisovatelé v prodlení se splácením jmenovité hodnoty akcií.
 
Nové akcie se mohou prodat i v dražbě
 
Pakliže jsou akcionáři v prodlení s předložením akcií stahovaných společností z oběhu za účelem jejich výměny, vyznačení nové jmenovité hodnoty nebo zničení a neodevzdají-li akcie ani v dodatečné lhůtě stanovené představenstvem, prohlásí společnost tyto akcie za neplatné. Nové akcie, které mají být vydány místo akcií prohlášených za neplatné, prodá představenstvo prostřednictvím obchodníka s cennými papíry (na účet dotčené osoby) na evropském regulovaném trhu, jinak je prodá ve veřejné dražbě. ZOK také umožňuje tzv. zjednodušené snížení základního kapitálu, při kterém se nepoužijí ustanovení o ochraně věřitelů, a to v případě, že společnost snižuje základní kapitál za účelem úhrady ztráty, nebo za účelem převodu do rezervního fondu a úhrady budoucí ztráty a převáděná část nepřesáhne 10 % sníženého základního kapitálu. V této souvislosti nelze akcionářům poskytnout jakékoliv plnění.
 
Základní kapitál se může souběžně zvýšit i snížit
 
Valná hromada může rozhodnout o souběžném snížení a zvýšení základního kapitálu a tím urychlit jeho stabilizaci. To však pouze za podmínky, že je základní kapitál snižován upuštěním od vydání nesplacených akcií nebo v případě zjednodušeného snížení základního kapitálu. Při tomto postupu může společnost zahájit zvyšování základního kapitálu až poté, co bude snížení základního kapitálu účinné. Likvidaci právnických osob upravuje především zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. ZOK pak obsahuje ustanovení týkající se podílu na likvidačním zůstatku. Právo na podíl na likvidačním zůstatku je samostatně převoditelné ode dne, kdy společnost vstoupila do likvidace. Nestačí-li likvidační zůstatek k úhradě jmenovité hodnoty akcií, rozdělí se na část připadající vlastníkům akcií, jejichž zvýhodnění se vztahuje k likvidačnímu zůstatku (např. prioritní akcie) a na část připadající vlastníkům ostatních akcií. Tyto části se pak dělí mezi akcionáře v poměru odpovídajícím splacené jmenovité hodnotě jejich akcií.
 
JUDr. Richard Gürlich, Ph.D.

Autor: Tomáš Johánek   |   Sekce: Legislativa | Novinky na webu   |   Tisk   |   Poslat článek známému

Diskuse

Zobrazit vše Zobrazit vybrané Vložit příspěvek


 Datum  

Anketa

Jaký je pro vás nejoblíbenější zdroj o nových rezidenčních projektech?

85% (40)

6% (3)

4% (2)

4% (2)


Přihlášení

RSS kanál  |  XML Sitemap  |  Mapa webu  |  - © 2018

2012 MEDIATO, Všechna práva vyhrazena. Bez souhlasu redakce je zakázáno publikovat jakékoli materiály z tohoto webu 

離婚したくない

離婚させたい

www.etalon.com.ua
Všechna práva vyhrazena © 2018