Prozíraví developeři myslí na budoucnost a investují do moderních technologií

Hlavní stránka / Rozhovor / Prozíraví developeři myslí na budoucnost a investují do moderních technologií

12.10.2016

Prozíraví developeři myslí na budoucnost a investují do moderních technologií Stavět energeticky úsporné budovy dnes není in pouze v oblasti bytových domů a kanceláří, ale také při realizaci nových průmyslových nemovitostí. V tomto směru se však liší přístup developerů, kteří si nechávají nové haly dále ve svém vlastnictví, a těch, kteří se objektů co nejrychleji zbavují. „Ti, kteří si haly drží, raději zainvestují do lepších materiálů a lepších technologií, vědí, že investují do své nemovitosti, kterou budou dalších třeba 20 let držet,“ říká jednatel společnosti 108 AGENCY Jakub Holec.

Aktuální data hovoří o tom, že na českém trhu je již kolem šesti milionů metrů čtverečních průmyslových nemovitostí. Jaký je aktuální stav trhu a jaké jsou vyhlídky do příštích měsíců?

Především si myslím, že už jsme mety šest milionů metrů čtverečních průmyslových nemovitostí na českém trhu dosáhli. Ve druhém čtvrtletí roku 2016 pokračoval na trhu trend klesající míry neobsazenosti prostor. Naopak růstové tendence lze pozorovat u cen pronájmů v rámci nejatraktivnějších lokalit, jakými jsou Praha a blízké okolí, Plzeňský a Jihomoravský kraj. V průběhu druhého čtvrtletí roku bylo dokončeno sedm projektů o rozloze 140 tisíc metrů čtverečních. Největší podíl na nové zásobě průmyslových ploch mají projekty v Plzeňském kraji, dále následuje blízké okolí Prahy. Pokud jde o predikci dalšího vývoje trhu, tak je to složité. Když jsme se před rokem bavili o dalším vývoji, většina odborníků předpokládala pokles trhu během třetího nebo čtvrtého čtvrtletí letošního roku. Aktuální čísla ale žádnému poklesu zatím nenasvědčují, pokud loňský rok označujeme za poslední roky jako rekordní, tak v letošním roce jsme na tom z pohledu aktivit investorů ještě lépe.
Samozřejmě jsou zde určité limity dalšího rozvoje, jako je nedostatek připravených pozemků a hlavně nedostatek kvalifikované pracovní síly, zejména v některých regionech. Firmy si dobré zaměstnance dokonce přeplácejí, což následně zvyšuje jejich náklady a může snížit konkurenceschopnost.
 
 
Když na přelomu století nastal boom výstavby průmyslových nemovitostí, objevovaly se názory, že je to dočasné, že investoři pouze využijí pobídek a levné pracovní síly a časem odejdou dále na východ. Zaznamenali jste v nějakém masovějším měřítku tento trend?
 
Východní Evropa samozřejmě atraktivní je a to zejména díky levné pracovní síle. Některé montovny se opravdu přestěhovaly například do Rumunska, ale v žádném případě nešlo o nějaký masový jev. Důvodem, proč se tak nestalo, je zejména geografická poloha Česka. Ležíme v sousedství Německa, které je motorem evropské ekonomiky. Především z toho těžíme. Vidět je to například při srovnání se Slovenskem, které má podobné předpoklady pro rozvoj trhu jako my, ale chybí mu bezprostřední kontakt se západní Evropou. Kdyby sousedilo Slovensko s Německem, tak má dnes ono šest milionů metrů čtverečních průmyslových ploch a my budeme rádi za dnešních slovenských 1,7 milionu metrů čtverečních.
 
Daří se naplnit prázdné haly, které opustí původní nájemce?
 
Za vše hovoří míra neobsazenosti, která letos klesla na 4,4 procenta. To znamená, že na celém území České republiky  je k dispozici pouhých čtvrt milionu metrů čtverečních průmyslových ploch. To je strašně málo.
 
Jaké největší projekty se momentálně realizují?
 
Asi největším momentálně realizovaným projektem je výstavba nové haly v rámci Panattoni Parku Cheb, kde se aktuálně staví logistické centrum společnosti Tchibo, které po celkovém dokončení bude zaujímat více než 73 tisíc metrů čtverečních. Mezi dalším velké projekty patří například výstavba 30 tisíc metrů čtverečních spekulativních prostor v Panattoni Pilsen Park West. Nové projekty se staví rovněž v Teplicích či Hořovicích.
 
Jaké jsou nejpoptávanější lokality, pokud pomineme okolí Prahy?
 
Samozřejmě nejatraktivnější lokalitou je stále Praha a její okolí, na to se nic nemění. Velmi atraktivní lokalitou se v posledních letech stala Plzeň, novou zajímavou lokalitou jsou pak severní Čechy – Ústecko, Teplicko či Chomutovsko. Tento region byl dlouhodobě opomíjený, nyní se to změnilo nejen po zprovoznění dálnice D8 do Německa, je tu dostatek kvalifikované pracovní síly, existuje zde program na podporu vzniku průmyslových zón. Samozřejmě tu velkou roli hraje i bezprostřední sousedství Německa.
 
 
Jak se při rozhodování nájemců o vybrané lokalitě projevuje zejména v posledních letech rekonstrukce dálnice D1 a s tím spojená komplikovaná doprava po klíčové české dálnici?
 
Dálnice D1 je samozřejmě páteřní komunikací, na druhou stranu distribuční společnosti se naučily počítat s problémy a mají připravené různé alternativní trasy. Řada distribučních firem má také samostatná distribuční centra pro Čechy a pro Moravu. Kdysi byl úzkým hrdlem pražský Barrandovský most, firmy, které měly zákazníky především na východě, sídlily na pravém břehu Vltavy a opačně. I s dálnicí D1 se tedy firmy dovedou vypořádat.
 
Možnou alternativou k silniční dopravě je železnice. Proč se podle vašeho názoru více nevyužívá pro přepravu zboží železnice, zejména v lokalitách, kde je k dispozici i železniční vlečka?
 
Hodně jsem se před časem věnoval vlečkám a jejich možnému využití, hledal jsem možné alternativy kamionové dopravy. Hlavním problémem železnice je nepružnost a neefektivnost poskytovatele železniční dopravy. Je tu problém s poslední mílí, velmi omezené jsou možnosti nakládky a vykládky. My jsme spoustu průmyslových parků připravovali s možným využitím vlečky, počítali jsme s tím, že firmy budou vlečky využívat, samotné firmy vlečky rovněž chtěly. Čas ale ukázal, že reálně není možné železnici využívat. V rámci klasické spedice a logistiky jsou možnosti využití vleček velmi omezené.
 
Je v Praze a okolí ještě dostatek pozemků pro další výstavbu?
 
Pozemky jsou ještě na Praze-západ, která zatím příliš nebyla v hledáčku investorů. Další možnosti jsou pak už ve Středočeském kraji ve vzdálenosti třeba kolem 30 kilometrů od Prahy. Obecně je v Praze a okolí problém s územním plánováním, chybí klasické městské logistické zóny, jako byl dříve třeba areál Čechofrachtu na Průmyslové ulici. Lidé dnes chtějí mít objednané zboží pokud možno hned, ale odmítají ve své blízkosti podobné objekty. Rozvojové lokality jsou ještě v Tuchoměřicích,  Jenči či v Pavlově. Některé vhodné pozemky jsou ještě na D11 či na D8, ale tím jsme Prahu a nejbližší okolí vyčerpali.
 
 
Ač se v poslední době začalo znovu v masovějším měřítku stavět spekulativně, většina hal stále vzniká pro konkrétní zákazníky. Změnily se nějak v poslední době požadavky zákazníků na nové haly?
 
Spekulativní výstavba tvoří aktuálně 40 procent z celkové výstavby, což je poměrně dost, protože před pár lety to byla nula, před deseti lety to naopak zase bylo 90 procent. Pokud jde o požadavky zákazníků, vývoj jde jednoznačně dopředu, jsou tu nové technologie, nové materiály respektive nové generace klasických materiálů. Výborným marketingem je dnes zelené stavění a trvale  udržitelný rozvoj. Zákazníci na to sice slyší, ale když si mají připlatit za nájem, tak se jim do toho moc nechce. Developeři prosazují inteligentnější systémy řízení vytápění, investuje se do úspornějších svítidel, haly se lépe zateplují. Je vidět odlišný přístup investorů, kteří nemovitost postaví a dále ji vlastní, a těch, kteří ji postaví, pronajmou a prodají. Ti, kteří si haly drží, raději zainvestují do lepších materiálů a lepších technologií, vědí, že investují do své nemovitosti, kterou budou další třeba 20 let držet. Zákazníků, kteří jsou ochotni zaplatit za moderní technologie, není mnoho, samozřejmě také záleží na tom, o jaký typ firmy se jedná. Výrobní společnost, která zaměstnává stovky lidí a jede na třísměnný provoz, velmi ráda zainvestuje například do úsporného osvětlení. Rovněž pokud si firma nechá postavit budovu pro sebe, také dbá na moderní trendy, protože ví, že tam bude sídlit delší dobu. Pak jsou logistické společnosti, které pracují s nízkými maržemi a ti akceptují nižší kvalitu za méně peněz.
 
Společnost 108 AGENCY vznikla v roce 2009, tedy v době krize. S jakými plány jste tenkrát zakládali firmu a jak hodnotíte tehdejší plány dnes?
 
My jsme tenkrát vlastně ani žádné plány neměli, jediným plánem bylo pracovat efektivněji, tedy zejména pracovat tehdy, kdy to zákazníci potřebují, a nesedět v kanceláři, když to nutné není. Nemáme tedy klasickou pracovní dobu, když je práce, pracujeme, když není práce, věnujeme se jiným věcem. Naším cílem  tedy byla určitá svoboda nakládání s časem.
 
Čím se vůbec lišíte od nadnárodních poradenských společností, které působí na českém trhu?
 
Nabízíme stejný produkt. Donutili jsme konkurenci být o něco rychlejší a flexibilnější, je to jen o konkurenci, která vás dokáže posunout dále. Bylo tady pět firem, které měly trh rozdělený, najednou se objevila šestá, která to začala dělat trochu jinak A ta původní pětice se přizpůsobila.

Autor: Tomáš Johánek   |   Sekce: Investiční trh | Rozhovor | Novinky na webu   |   Tisk   |   Poslat článek známému

Diskuse

Zobrazit vše Zobrazit vybrané Vložit příspěvek


 Datum  

Anketa

Jaký je pro vás nejoblíbenější zdroj o nových rezidenčních projektech?

85% (40)

6% (3)

4% (2)

4% (2)


Přihlášení

RSS kanál  |  XML Sitemap  |  Mapa webu  |  - © 2018

2012 MEDIATO, Všechna práva vyhrazena. Bez souhlasu redakce je zakázáno publikovat jakékoli materiály z tohoto webu 

Электрозамок купить sledoc.com.ua
www.farkopi.com

читать дальше
Všechna práva vyhrazena © 2018