YIT Stavo: Získat stavební povolení v ČR je zdlouhavý a komplikovaný proces

Hlavní stránka / Zprávy dne / YIT Stavo: Získat stavební povolení v ČR je zdlouhavý a komplikovaný proces

30.9.2012

 YIT Stavo: Získat stavební povolení v ČR je zdlouhavý a komplikovaný proces PRAHA – Proces, který vede k získání stavebního povolení na developerské projekty, je v České republice velmi složitý a zdlouhavý. Vyplývá to ze zkušeností developerské společnosti YIT Stavo nasbíraných v sedmi evropských zemích. „V Česku se setkáváme s tím, že je celý proces zdlouhavý a nepředvídatelný. Je zde poměrně snadné dlouho bránit začátku realizace projektu, aniž by proti byly vzneseny objektivní argumenty,“ říká prezident a výkonný ředitel YIT Corporation Juhani Pitkäkoski.

Podle jeho slov důležitější než stavební řízení je ale zisk územního rozhodnutí, které by mělo podchytit všechny návaznosti na umístění objektu na pozemku, jeho výšku a také vztah k okolí - to znamená i názor veřejnosti. Získat ji na svou stranu bývá někdy velice problémové. „Obecně platí, že pokud developer v České republice získá územní rozhodnutí do jednoho roku od zahájení řízení, následuje obdobný proces se stavebním řízením, který trvá šest až dvanáct měsíců,“ hodnotí současnou situaci Pitkäkoski a dává příklad ze zemí, kde je proces výrazně jednodušší. Například z mateřského Finska. „Územní rozhodnutí je ve Finsku de facto vydané na každý pozemek na území města vhodný pro stavbu. Developer tedy potřebuje získat pouze stavební povolení. Proces do vydání stavebního povolení trvá zhruba šest měsíců.“

Nejdostupnější nové bydlení je ve Finsku

Pokud zkoumáme, kdo si může nejsnáze dovolit koupit nové bydlení, je kromě ceny bytu nutné sledovat výši příjmu obyvatel. Teprve toto srovnání ukáže, jaká je dostupnost bydlení. Na příkladu cen bytů YIT je vidět, že průměrná výše ceny za metr čtvereční bytu je z analyzovaných zemí jednoznačně nejvyšší ve Finsku. Mohlo by se proto zdát, že pořízení nového bydlení je pro Finy značně náročné. Opak je však pravdou. Ačkoli obyvatelé tohoto vyspělého severského státu platí za metr čtvereční nového bytu v průměru 3,1 tisíce euro, tedy okolo 77 tisíc korun, na základě srovnání příjmů a cen bytů je bydlení nejdostupnější právě pro ně. Za nimi pak následuje Česko a Slovensko a poté pobaltské státy. Z nich je nejhorší situace v Estonsku. Nejméně dostupné je nové bydlení pro obyvatele Ruska, ač oproti Finům dají za metr čtvereční nového bytu v průměru o téměř 40 tisíc korun méně.

Vliv krize hlásí všechny sledované země

Nejen na rezidenčním trhu v České republice se výrazně promítla ekonomická krize, která jednotlivé země s různou intenzitou postihla v letech 2008 až 2010. Pokles nově dokončených bytových jednotek v letech 2010 a 2011 oproti boomu v roce 2007 je patrný téměř ve všech sledovaných státech, například v Česku z více než 40 tisíc bytů na necelých 29 tisíc. Propad nově dokončených bytových jednotek zaznamenalo v roce 2009 i Finsko, zde se ale trend stejně jako v Lotyšsku a Litvě v následujících letech obrátil. Vliv krize neukazují jen propady v počtu nově dokončených bytových jednotek, ale také poklesy cen bytů v jednotlivých zemích. V Česku a na Slovensku začaly ceny bytů po boomu z let 2006 a 2007 padat a pokles pokračoval až do sledovaného roku 2011. Litva a Lotyšsko vykazují tendenci, kdy byl propad cen mnohem strmější. Z hlediska cen bytů krize příliš nezasáhla Finsko, kde ceny stále stoupají. Také v Rusku nebyl propad cen tolik patrný.

Pronájmy či vlastnictví bytů?

V Česku i vinou vlivů minulosti převládá obecný názor, že se má bydlet tzv. ve vlastním. To potvrzují i data. Téměř 80 procent obyvatel má byt ve vlastnictví, pouhá pětina si byt pronajímá. Prvenství v nejvyšším procentu bytů ve vlastnictví nám však nepatří – to s přehledem drží obyvatelstvo Litvy. Pouze necelých sedm procent litevských obyvatel si byt pronajímá. Opakem je Rusko. Tam je trend stěhování se za prací a střídání bydlení poměrně rozšířený. Nájemní bydlení využívá téměř 37 procent obyvatel.

Podíl bytů kupovaných na hypotéku roste

Oblíbenost hypoték je nejen v Česku v posledních letech poměrně značná. Vlastníci bytů, kteří pro jeho koupi využili hypotéku, jednoznačně převládají ve Finsku (42 %) oproti všem ostatním zemím. To ale vyplývá především z rozdílného historického vývoje postkomunistických zemí. Za éry socialismu zde neexistoval volný trh s byty ani standardní možnost čerpání hypoték. Proto podíl vlastníků bytů s hypotékou nemohl ani za období demokracie a tržního hospodářství dosáhnout poměrů jako ve vyspělých státech západní a severní Evropy. Ovšem vzhledem k růstu čerpání hypoték v postkomunistických zemích Finsko ukazuje směr, kterým se ubírá i střední a východní Evropa. To jednoznačně dokládá i graf se současným poměrem čerpání hypoték u klientů YIT. V Česku a na Slovensku je vůbec největší procento lidí, kteří si nové byty kupují s pomocí hypotečního úvěru. V závěsu za nimi je Lotyšsko a Finsko.

Rozhodujícími faktory při koupi jsou cena a lokalita

Při koupi bytu jsou pro většinu klientů rozhodujícími faktory lokalita a cena. Jak uvádí Zuzana Martínková, manažerka rozvoje marketingu a prodeje pro region střední a východní Evropy skupiny YIT, znatelné rozdíly již ale panují v dalších faktorech a mezi jednotlivými zeměmi. „V Rusku, Estonsku, Litvě a Finsku je velký důraz kladen na spolehlivost a důvěryhodnost firmy. Naopak dispoziční řešení hraje velkou roli při rozhodování o koupi na Slovensku, v Rusku a ve Finsku. Když srovnáme například parametr ceny, tak podle našeho průzkumu je nejméně důležitý pro Litevce. Ve všech ostatních zemích se podle ceny rozhoduje více než 50 procent klientů, nejvíce v Rusku a Finsku.“  Zatímco ve Finsku, Estonsku Lotyšku a Česku se staví jednoduché a funkční bytové domy spíše v komornějším duchu a odkazující na severský styl, v Rusku je kladen důraz na vícepodlažní objekty. V centrech ruských měst běžně mají zhruba dvanáct pater, v regionech však i více než dvacet. Zatímco v Česku v poslední době i vlivem ekonomické krize převažují právě komorní rezidenční projekty.

Původem finská stavební a developerská společnost YIT, působící ve 14 zemích Evropy včetně České republiky, poskytla statistická data z trhů, na kterých se věnuje rezidenčnímu developmentu. Vzniklo tak srovnání nejen ekonomických parametrů, ale obecně i preferencí jednotlivých národů v otázce bydlení. Data pocházejí z celkem sedmi zemí Evropy: kromě mateřského Finska také z jednoho z největších trhů vůbec - z Ruska. Nechybí samozřejmě Česko ani Slovensko, zastoupeny jsou i všechny tři pobaltské státy - Estonsko, Lotyšsko i Litva.

Autor: Tomáš Johánek   |   Sekce: Zprávy dne | Novinky na webu   |   Tisk   |   Poslat článek známému


Fotografie k článku

KOTI-Hostivar.jpg

KOTI-Hostivar.jpg

Projekt-YIT-v-CR.jpg

Projekt-YIT-v-CR.jpg

Projekt-YIT-v-Lotyssku.jpg

Projekt-YIT-v-Lotyssku.jpg

Projekt-YIT-ve-Finsku.jpg

Projekt-YIT-ve-Finsku.jpg

Diskuse

Zobrazit vše Zobrazit vybrané Vložit příspěvek


 Datum  

Anketa

Jaký je pro vás nejoblíbenější zdroj o nových rezidenčních projektech?

85% (40)

6% (3)

4% (2)

4% (2)


Přihlášení

RSS kanál  |  XML Sitemap  |  Mapa webu  |  - © 2018

2012 MEDIATO, Všechna práva vyhrazena. Bez souhlasu redakce je zakázáno publikovat jakékoli materiály z tohoto webu 

купить станозолол

details www.viagra-on.com
Všechna práva vyhrazena © 2018